Téma: |
Re: Neziskovky zůstávají...celý text |
Autor: |
Nudící se |
Datum: |
14:46 21.12.2004 |
Na téma: |
Nezatřízeno |
Text: |
Modelová situace: Příklad průběhu a vyústění možného pokusu o transformaci některých neziskových společností v nějakém (smyšleném) městě.
Po roce a půl vyčerpávajících půtek konečně Město upouští od záměru transformovat neziskové, obecně prospěšné společnosti. Je to celé zábavné, zvlášť když si uvědomíme pár zcela elementárních faktů:
1) Snahy o transformaci neziskovek se táhnou více než jeden rok, přestože od počátku bylo zřejmé a také jasně deklarováno, že by na tom tratili všichni:
Město by ztratilo účast dobrovolníků, kteří se podílejí na činnosti společností a šetří tím peníze společnosti i města; externí finance jdoucí v současné době do společností by muselo hradit ze svého rozpočtu, nebo by muselo omezit služby poskytované svým občanům...
Samotné neziskové společnosti by nemohly získávat externí finanční prostředky zdaleka v takové míře jako doposud, o omezeném podílu dobrovolníků na činnosti společností nemluvě...
a v neposlední řadě i občané daného (smyšleného) města. Těm by musela být buď omezena kvalita či rozsah služeb poskytovaných prostřednictvím těchto společností, nebo by tyto služby musely být celé hrazeny z rozpočtu města, tedy z peněz, kterých je vždy nedostatek a mohou se použít zcela na něco jiného.
Nakonec se tato transformace neuskuteční, sice to stálo energii a čas nemalý počet lidí, ale co dělat. Tito lidé by se jinak zřejmě nudili.
2) Správní rady neziskovek bývají z podstaty věci složeny z odborníků, dobrovolnické veřejnosti, a to proto, že více zkušeností (oborové, manažerské, fundraisingové atd., atd.) jsou zárukou dobře fungující společnosti, navíc kontrolovatelné jak ze strany zřizovatele (v daném případě dejme tomu je zřizovatelem nějaké Město), tak veřejností. Správní rady nejsou totiž primárně kontrolním orgánem (tím jsou spíše dozorčí rady těchto společností), ale především orgánem poradním, podpůrným a dobrovolnickým. K úlohám správní rady patří pomáhat vedení společnosti s vyhledáváním finančních prostředků na zkvalitnění a rozšíření daných služeb, pomáhat s realizací programů a projektů a podílet se na mnoha dalších činnostech neziskových společností, podporovat ředitele, a v případě prokázání jeho chyb ho i odvolat. Co s tím, když v některé ze smyšlených společností jež se měly transformovat jsou ve správní radě jen zástupci či zaměstnanci smyšleného Města?
3) Neziskovky (teď již zachovalé) žádaly o granty, přičemž bez předchozího projednání počítaly s finanční účastí města, slýcháváme ve městě. Žádný z větších grantů by však nebylo možné podat bez souhlasu a potvrzení daného Města, z technických důvodů to tedy vůbec nejde, žádost o grant by nebyla ani přijata, natož kladně vyřízena. Navíc jde o věc trošku šokující samu o sobě, neboť tyto peníze z grantů významně rozšiřují či zkvalitňují nabídku služeb ve městě (tedy nabídku služeb pro občany). Bez grantů by tyto finance musely jít z veřejného rozpočtu města, nebo by prostě a jednoduše nikdo nabídku nezkvalitňoval a nerozšiřoval. (Pak by město něco ušetřilo, spoustu nových služeb (dnes možné z velké části financovat z grantů, tedy z peněz mimo rozpočet) by ale stejně dříve či později zajistit muselo, jen s tím rozdílem, že by je muselo platit z veřejných peněz. Jestli by to bylo v pořádku, posuďte opět sami.
Jakákoli podobnost s čímkoli je čistě náhodná. Jedná se o modelovou (smyšlenou) situaci.
Autor: Nudící se TZ
|
|